AEROLIFE

Den čtrnáctý (Ibiza-Beziers)

Ráno si mírně přivstaneme a kontrolujeme počasí. Přeje nám, ostatně jako celou cestu. Prohlídku Barcelony bychom však již stejně dnes nezvládli a rádi bychom již dále nezaostávali proti plánu. Hlavní letiště v Barceloně je pro VFR provoz uzavřené, který nesmí vstoupit ani do jeho CTR. Prolétáme tedy alespoň těsně kolem něj a prohlížíme si Barcelonu ze vzduchu. Je to ohromné a překrásné město, my však musíme pokračovat podél pobřeží dále do Girony, kde brzy bezpečně dosedáme.

Jakmile se místní handling dozvídá, že nebudeme zůstávat přes noc, rozhodne se nám příslušné poplatky neúčtovat. Jedná se pro nás o příjemné loučení se Španělskem. Plníme a co nejrychleji odlétáme do Beziérs, což je nejzazší letiště na pobřeži Francie, které jsme schopni s rezervou zvládnout do západu. Na hranicích přecházíme na Montpellier Info a pokračujeme podél pobřeží Francie až do naší dnešní destinace. Provoz na ní není příliš intenzivní, ale již ze vzduchu si všímáme unikátních AT-802F, patřících zdejší protipožární letce.

Po přistání se nás ještě při pojíždění místní řídící ptá, zdali chceme zavolat taxi. Ještě než stihneme ukotvit letadlo, už na nás před terminálem čeká černá Audi A6 a již tušíme, že se nebude jednat o nic levného. Taxametr běží velmi rychle a za zhruba 20 minut dlouhou cestu si řidič účtuje 49 eur. Nakonec nám dává slevu na 40, prý proto, že má příbuzné v Čechách. Později zjišťujeme, že se však jedná o nenadsazené ceny obvyklé pro tuto oblast Francie. Po vyřešení dalších drobných komplikací v hotelu jdeme spát, za uplynulé dva dny bylo problémů víc, než bychom si přáli, ale situace bude snad již jen lepší.

Zítra máme v plánu přelet podél jižního pobřeží Francie do Nice, což by měla být jedna z nejhezčích částí naší cesty. Dále nás čekají Benátky, Bolzano a Innsbruck. Nechejme se však překvapit, kam a jestli doopravdy doletíme.

Fotogalerie