AEROLIFE

Den pátý (Biscarrosse-Madrid)

Další den máme v plánu přelet dále na jih do Madridu. Po příjezdu na letiště se loučíme s velmi ochotným personálem na věži, který nám prý fandí a přeje šťastnou cestu. U pobřeží se nachází mírná inverze a my začínáme stoupat pro přelet Pyrenejí. Bohužel zjišťujeme, že máme headwind zhruba 30 uzlů, ale kvůli blížícím se horám není možné klesat. Francouzský řídící nás předává španělskému a my se naposledy loučíme „Bonjour!".

Nastává ovšem mírný šok. Na třetí pokus se nám podaří navázat spojení. Řídící na nás vychrlí nespočetné množství informací. Bohužel španělsky. Bojujeme dále s větrem s groundspeed pouhých 70 uzlů, místy i méně. Po přeletu Pyrenejí pečlivě počítáme palivo a zjišťujeme, že dolet do Madridu by byl bez rezervy. Rozhodujeme se tedy divertovat na letiště Corral de Aylón. Bohužel se nám již nedaří spojit s Madrid Radar, zkoušíme proto dalších zhruba deset frekvencí. Ani na jedné žádná odpověď. Voláme i jiná letadla. Bez odpovědi. Okolní hory radiovému spojení úspěšně brání.

Při obhlídce letiště Corral de Aylón zjišťujeme šokující skutečnost - zhruba 100 metrů od prahu dráhy řídce rostou zhruba metr vysoké keře. Děláme tedy delší rozpočet a samotné přistání probíhá hladce. Bylo však velmi naivní si myslet, že zde seženeme AVGAS! Hangáry jsou neprodyšně uzavřené a nejbližší jiné stavení je opuštěný chlív. Jediným řešením je tedy letět na nedalekou vojenskou základnu s civilním provozem. Voláme do Prahy na OPS našeho generálního sponzora, letecké společnosti ABS Jets. Za jejich podporu jsme nyní vděční více, než kdy jindy. Uzavírají nám letový plán a zároveň volají na onu zmiňovanou základnu o našich úmyslech. Pojímáme totiž podezření, že předchozí neúspěšné spojení může být způsobené závadou na našem rádiu.

Brzy zjišťujeme, že tomu tak není, když komunikujeme s Valladolid Tower. Příletová trasa vede přímo přes střed města velikosti zhruba Brna. Po přistání parkujeme na stojánce vedle Boeingu 737 Ryanairu a vidíme, jak se k nám s kamennou tváří blíží dva příslušníci "patrolle civil". Bohužel, řídicí je asi jediný, kdo na letišti mluví anglicky. Prohlížejí nám letadlo a odvádějí nás do kanceláře. Zde provádějí kontrolu dokladů od letadla a znalecky pokyvují, i když jim nemohou rozumět - jsou psány česko-anglicky. Po vyplnění několika dokumentů nás nechávají naplnit a odletět. Asi není divu, přiletěli jsme na vojenskou leteckou základnu takřka z pouště.

Podáváme si letový plán do Madridu a za ATR 72 směřujícím na Mallorku odlétáme. Většina TMA letišť zde bývá zpravidla kruh o poloměru 80-100 km, sahající od nízké výšky nad zemí až do výšek nepoužitelných pro nepřetlakované letadlo. Zůstáváme tedy na spojení s věží a je nám povoleno stoupat dle vlastního uvážení. Ač jsou to prostory třídy D, velmi často si připadáme jako v neřízeném prostoru. Za vrcholky vysokými okolo 6 000 stop již začíná být vidět Madrid. Nejprve ale směřujeme ke klášteru El Escorial, kolem kterého jsou publikovány od země tři nebezpečné prostory o rozměrech zhruba 100 x 30 km. Klesáme tedy alespoň na horní hranici prostoru a prohlížíme si gigantický klášter.

Po pokochání se letíme příletovou tratí na madridské letiště Cuatro Vientos. Provoz GA se zdá být vskutku enormní - na stojánce se nachází kolem 120 letadel, od Casy 212 přes Cessnu Citation až po Cessny 152. Po uvolnění dráhy je nám povoleno pojíždění dle vlastního uvážení, a tak hledáme volné místo k zaparkování. Není to snadný úkol, ale nakonec se nám jej daří splnit. Bohužel zjišťujeme, že na letišti není k dispozici internet a domluvit se anglicky je takřka nemožné. Nakonec se pomocí překladatele v podobě místního pilota dostáváme do nedalekého pilotshopu, kde nám velmi ochotná paní, sama pilotka, rezervuje hotel a volá taxi.

I když je VFR létání po Španělsku spíše dobrodružství, na lidi máme prozatím štěstí. Zcela vyčerpáni přijíždíme kolem 8. hodiny večerní do hotelu a jdeme spát. Madrid bohužel neuvidíme. Na zítřejší den máme v plánu poslední a nejzajímavější zastávku v Evropě, leteckou základnu Gibraltar. Poté nás již čeká severní Afrika. Nechejme se však překvapit, jestli a jak se na toto britské území dostaneme.

Fotogalerie