AEROLIFE

Devátá etapa - (Bristol - Blackpool)

Trasu do Blackpoolu volíme s jediným otočným bodem, letištěm Welshpool, čeká nás let přes prakticky celý Wales, přes světoznámá travnatá pohoří. Před spuštěním motoru je potřeba získat odletové povolení na frekvenci Bristol Flying Center, po potvrzení destinace, plánovaného času letu a vytrvalosti je možné kontaktovat frekvenci Ground (resp. Delivery v denních špičkách) pro povolení ke spuštění motoru a pojíždění. Před vstupem na dráhu voláme Bristol Tower, kde po potvrzení připravenosti ke vzletu dostáváme povolení ke vstupu na dráhu a vzletu. Přes okraj města opouštíme řízený okrsek a přecházíme na London Info, kde potvrzujeme službu Basic service a nic víc se po nás nechce. Samotná Waleská příroda je krásná, všude, kde to je jen trochu možné, se pasou ovce, v údolích lze čas od času potkat vesnici, jinak je mezi horami krajina obydlena jen poměrně řídce, lze rozeznávat jen farmy obklopené pastvinami. Pohoří samotné je pro létání dokonalé, prakticky každý kopec je ukončen náhorní plošinou, která je rovnější a větší, než kdejaké letiště. Ploch pro případné nouzové přistání je tedy opravdu požehnaně. Svůj let nad Walesem zakončujeme v krásném počasí průletem nad zříceninou hradu, to už ale přecházíme na Liverpool Approach pro průlet po jejich TMA, zbylou část letu pokračujeme nad mořem. Britové sem umísťují většinu ze svých větrných elektráren, na pevnině jich lze alespoň v této oblasti najít jen velmi málo. Pro přistání v Blackpoolu (jehož letiště je 34 stop nad hladinou moře) klesáme do 500ft, následně získáváme informaci o provozu pohybujícího se kolem pobřeží. Spatřujeme ho tam, kde má být, ale v takové výšce, že nepoznáme, jestli ještě letí, nebo už jezdí po pláži, každopádně pro nás není překážkou. Vítr vane od moře proti nám o rychlosti jen kolem 8km/h. Poměrně komplikované je parkování, stojánky nejsou nijak výrazně odlišeny, tak může být obtížné, pochopit instrukci z věže k zaparkování před hangár „mezi dvě bílé čáry před hangárem“, když hangáry je letiště lemováno a bílých čar tam asi kdysi bývalo požehnaně, ale rozlišitelné jsou již jen velmi špatně. Poplatky za přistání jsou vzhledem k velikosti letiště přiměřené, platíme 24,6£ za přistání a 7,8£ za parkování přes noc. Palivo stojí 1,75£/l. Vybavenost letiště je velmi dobře srovnatelná s Lyddem, pro posádky je vyhrazena místnost s počítačem připojeným k internetu a tiskárna.

Na letišti nás již očekává Lady Milena Grenfell-Baines, 83letá paní, která však svým pozitivním přístupem, energičností, ale i vzhledem nevypadá na víc, než 60 let. Potkáváme jednu z 10 nejvlivnějších Češek na světě, která v roce 1999 získala za šíření dobrého jména České republiky cenu Gratias agit, je držitelkou Medaile za zásluhy a patronkou Nadace Emy Destinové, projektu Srdce bez hranic ad. Je rovněž jedna z 669 „Wintonových dětí“, které se v roce 1939 díky siru Nocholasi Wintonovi dostaly z okupovaného Československa do Anglie.

Bydlí v typicky anglickém prostorném domě v Prestonu, nedaleko Blackpoolu, kde máme možnost zůstat pár nocí dnes a po dokončení plánované etapy na sever Anglie. Večeře naší hostitelky není vařená v ničem jiném, než v české remosce, která se do Anglie dostala rovněž přičiněním Mileny. Popis toho, co bylo a je Mileninou zásluhou, by však zabral příliš mnoho textu, toho dne jdeme spát s plánem zítra navštívit Edinburgh.

Fotogalerie