Po vzletu pokračujeme přímo na Le Mans a za okamžik již ladíme Le Mans Tower a následně dostáváme povolení k přistání na dráhu 20. Jedná se opravdu o pěkné letiště s 1420m dlouhou asfaltovou dráhou a personálem, který k našemu překvapení mluví velmi dobře anglicky. I mapy zde opravdu mají, prodat je už ale nechtějí, není však problém pořídit kopie, tak aspoň něco. Aktuální databáze máme i v elektronické podobě, teď i papírový „backup“. Za přistání platíme 9,19€, palivo nepotřebujeme, ale stojí 2,26€/l, což je stále velmi dobrá cena. Od zdejší řídící dostáváme typ na letiště v Dinardu, je kousek od pobřeží, blízko města, není potřeba rezervovat svůj přílet 24h předem (jako u letišť v jeho okolí) a poplatky by měly být přiměřené. To bereme, rezervujeme ubytování v blízkém rodinném „hotelu“ a po chvilce jsme zpět ve vzduchu. Oblétáme slavný závodní okruh Formule 1 a pokračujeme dále na západ. Za hodinu a půl bychom měli dosáhnout pobřeží Atlantiku. Počasí je po celou dobu dne CAVOK s perfektními kumuly v asi 5500ft, i vítr směrem od Tours slábne, na pobřeží by mělo foukat jen kolem 15kts.
V dálce se pomalu ale jistě vynořuje oceán, další pobřeží je až Severní Amerika, kroužíme kolem impozantního kláštera Mont Saint-Michel, kvůli zakázanému prostoru kolem něj nemůžeme blíž jak 2km. Náš dotaz vznesený na Rennes Information, jestli nemůžeme dovnitř se očekávatelně nesetkává s úspěchem, ale za zkoušku to stálo. Podél velmi mělkého pobřeží, na kterém při odlivu pracují traktory i více než kilometr od břehu, pokračujeme do Dinardu. Jedná se o letiště velikostí srovnatelné s Tours, na přistání jdeme jako číslo jedna, chvilku za námi sedá Piper 28, po něm Boeing 737 RyanAiru. Kotvíme Julku a jdeme do terminálu, poprvé po nás někdo chce průkaz pilota a pasy/občanky všech cestujících.
Jediný způsob dopravy z letiště je opět taxi, bereme tedy první čekající a jedeme. Cesta by neměla být delší než 4km. Pokud tedy taxametr nenabíhá i při stání a to poměrně rychle. Za to je náš taxikář ochotný třeba počkat i na to, než si vybereme peníze z bankomatu, což promptně odmítáme a ženeme ho dál na místo určení, v tu dobu už nám dochází, že tahle cesta úplně fér není. Výrazně kratší cesta než v Tours nás stojí téměř stejně – 22€. Hodně dlouho nás pak dráždí myšlenka ho poslat na nějaké hodně vzdálené místo, aby tam na nás počkal. Ubytování je ale perfektní a jdeme prozkoumat město. Dinard je krásný, architektura umístěná do pobřežních útesů, střídaných s písečnými plážemi a jen velmi málo turistů. Pro dnešek si teplé jídlo odpouštíme a využíváme služeb zdejšího supermarketu. Další procházku městem uskutečňujeme ještě na večer při zapadajícím slunci a přílivu, opět dokonalé.
Na zítřek, kvůli stále špatné předpovědi větru pro Anglii, plánujeme let na asi 100km vzdálený britský ostrov Jersey. Náš přílet je již ohlášen a zbývá jen vyřídit imigrační formuláře a dokument nazvaný Terrorism Act 2000, který se vyžaduje pro vstup do Severního Irska a právě na Channel Islands, kterých je Jersey součástí. Mapy letiště plánujeme vytisknout zítra na letišti.Ráno doplňujeme zásoby jídla na zdejších trzích a překvapivě jiným taxíkem razíme na letiště. Cesta nás stojí necelých 12€, hotel celkem 90€.