AEROLIFE

Sedmá etapa (Le Touquet - Lydd)

Samotné letiště je skvěle vybaveno, jsou zde dvě „samoobslužné“ briefingové místnosti s počítači, tiskárnami a mapami, v malém pilotshopu lze koupit i některé potřebné vybavení. Podáváme letový plán pro přelet Kanálu s trasou přes body NB, NA a SOVAT přímo na cílové letiště Lydd. Nádrže plníme radši větším, než menším množství paliva za cenu 2,25€/l a platíme přistávací poplatky, které tvoří v poměru k vybavení vcelku férových 20€.

Přelet kanálu a první setkání s Anglií

Poprvé nandáváme záchranné vesty a zanedlouho pojíždíme na start. Po vzletu pokračujeme pravou zatáčkou podél francouzského pořeží ještě přibližně 20km, stoupáme do výšky 3000ft (900m) nad mořem ve které budeme pokračovat celý let přes La Manche, který bude trvat přibližně půl hodiny. Samotná část nad mořem ale nepřekročí 20 minut. Po celou dobu letu budeme na spojení s Lille Information nebo London Information, které všem letadlům přelétající Kanál tvoří pohotovostní službu. V případě nouzového přistání do moře posádku letadla zachraňuje vrtulník, který by z britského Manstonu měl být na místě nejdéle do 30minut. Po přeladění na London Information nám chvíli trvá, než si zvykneme na typicky anglický přízvuk řídící, ale pár frází „say again please“ to zpraví. :-)

Další Anglickou „specialitou“ jsou tzv. services, které Vám řídící poskytuje, neřízený VFR provoz z 95% případů obdrží pouze základní „Basic service“, který dává pilotovi maximální volnost a od řídícího lze čekat pouze pohotovostní službu a informace o aktivních prostorech před sebou. Další je „Traffic service“, který je VFR provozu poskytován snad až na výjimky pouze na vyžádání, smyslem je poskytnout pilotovi informaci o potenciálně konfliktním provozu, přičemž se očekává, že pilot nebude samovolně měnit kurz a výšku na jednotlivých ramenech trati. Vyžádat si lze rovněž „Deconfliction service“, v jehož případě letadlo obdrží konkrétní pokyny pro vyhnutí se konfliktnímu provozu. Poslední možnou službou je „Procedural service“, který je nejvyšší možnou ochranou letadla od okolního provozu a je poskytován výhradně stanovištěm řízení. Přestože může být poskytován VFR i IFR letadlům, vyžaduje se, aby pilot byl schopný dodržet pokyny řídícího a pokračovat v letu i za podmínek IMC – je zřejmé, že je tato podmínka pro běžné VFR létání poněkud nepraktická.

Druh služby je řídícím sdělen při prvotním navázání kontaktu a je nutné tuto informaci potvrdit.

Po chvilce již přecházíme na Lydd Tower a přistáváme na dráhu 21 za stále poměrně silného větru, který však již oproti předpovědi značně zeslábl. Nejvíce je znát rozdílnost chování personálu, všichni jsou přátelští a ochotní pomoct. Vybavenost letiště lze srovnat s Le Touquet. Po dnešku máme za sebou 2,5 hodiny letu, dál se nám pokračovat nechce, s ubytováním je to ale horší, nejbližší volný hotel přípustné cenové kategorie se nám daří nalézt v asi 30km vzdáleném Folkstonu. Ptáme se na možný transport, autobus tam z letiště prý jezdí, nicméně při čtyřech lidech vychází cena stejně jako v případě taxíku. Celkem nás cesta stojí 30£, což je stále asi o polovinu levnější, než běžné sazby ve Francii. Během cesty dostáváme poměrně podrobný výklad o historii zdejšího území a význačných místech v okolí. Po celém pobřeží jsou vystaveny malé pevnosti proti Napoleonově invazi (která nikdy neproběhla). Poblíž jsou také známé Doverské útesy, které nás čekají až cestou zpět. Ubytováváme se opět v hotelu s nejnižší cenou (v tomto případě ale celkem luxusním), který však není příliš vzdálen od města/letiště. Ubytování nás stojí 100£, což je sice poněkud vyšší cena, ale vzhledem k tomu, že moc není z čeho vybírat, to jde. Celá budova je stavěna v typicky staroanglickém stylu, které známe z filmů s Sherlockem Holmesem. Folkestone jako takový určitě stojí za vidění, opět se nejedná o nijak typicky turistické místo, ceny jsou o trošku vyšší, než ve Francii, ale přesto schůdné. Velká většina města je vystavena ve stejném stylu, jako budova našeho hotelu, typické cihlové řadové domky. Během večerní procházky zabrouzdáme i na kamenitou pláž, která občas asi i slouží ke koupání, ale vzhledem k teplotě moře, která se drží na poměrně nízké úrovni prakticky celý rok, to nebude nijak žhavé. Je však pravdou, že Folkstone byl v druhé polovině 19. století nejvýznamnějším přístavem JV Anglie. S rozvojem Doverského přístavu po Druhé světové válce jeho důležitost bohužel kontinuálně opadá. Nicméně město jako takové má stále své kouzlo, které stojí za vidění.

Fotogalerie