Na letišti nejprve vyplňujeme letový plán – je možné to udělat pouze elektronicky a ve francouzštině, snad jsme ale úspěšní. I počasí se daří získat po asi dvou registracích na různých serverech úspěšně. Co už se jeví jako nereálné je tisk AIPu letiště v Jersey, je k tomu totiž zapotřebí internet, který je na „veřejném počítači“ pod heslem, který nikdo z přítomných zaměstnanců nezná a o tom, že by byl internet i někde jinde, nikdo z nich nikdy neslyšel. Na další dohadování moc náladu nemáme a rozhodujeme pro co nejrychlejší přesun do Anglie, v tom nám pomáhá nakonec přece jen i slábnoucí vítr. Jen škoda, že je pro nás Jersey pasé, rušíme letový plán a letíme na malé sportovní letiště Dieppe, situované asi 270km podél pobřeží na severovýchod. Ceny Dinardu ale nijak extrémní nejsou, přistání 20€ a 2,23€/l AVGASu v poměru k vybavení letiště ale nic moc. Samotný let probíhá bez nejmenších komplikací, počasí je jako vždy perfektní, po obletu Caen a Le Havre míjíme pobřeží, podél kterého pokračujeme až do naší destinace. Zdejší řídící je angličtinou asi trochu zaskočena, ale nakonec to zvládá perfektně.
Mají tu dokonce i trochu internetu a získáváme mapy letiště Le Touquet, které spolu s Calais tvoří hlavní výstupní letiště pro „malé“ létání z Francie do Anglie. Náš přílet je zde zároveň i ohlášen, tak snad nemůžeme být spokojenější. Jediný problém je to, že nám došla naše hotovostní zásoba eur a s návrhem, že zaplatíme třeba v korunách, švýcarských francích nebo librách, neuspějeme. V místním aeroklubu se nám ale daří u přítomných usmlouvat směnu pár liber za eura a to ani v nijak extrémně nevýhodném kurzu. Celkem nás přistání stojí 15€. Nyní nás čeká navigačně asi nejjednodušší část našeho poznávání Evropy. Přibližně 100km stále podél impozantních útesů, které v celé této délce tvoří pobřeží Francie. Obletět musíme jen jednu jadernou elektrárnu, zbytek letu můžeme fotit a točit, co nás napadne. Práce nám začíná opět až s blížící se destinací. Na Le Touquet Tower přecházíme cca 5 minut před plánovaným vstupem do řízeného prostoru, než se dostáváme ke slovu, musíme ještě chvíli vyčkávat nad vstupním bodem, provoz je zde opravdu silný. Bez problému však dostáváme povolení pokračovat do polohy „po větru“ pravého okruhu na dráhu 32, kterou nakonec musíme z důvodu provozu na finále protáhnout o několik kilometrů. Dráhy se dotýkáme s poměrně silným větrem, který ale vane přímo proti, přesně ve 14:37 po 37 minutách letu z Dieppe. Parkujeme do jedné z mnoha řad zaparkovaných letadel nejrůznějších typů.